CIHLOVÁ KAMNA a SPORÁKY
CIHLOVÁ KAMNA
Naše specialita :-)
Použití i funkčnost takto stavěných topidel je podobná jako u kachlových staveb. Díky použití cihel nebo omítaných ploch na venkovní plášť se dostáváme na příznivější ceny, než při klasické kachlové obestavbě.
O omítaných kamnech s cihlovými římsami můžeme hovořit jako o nízkorozpočtových topidlech.
Na stavbu pláště i vnitřních akumulačních vrstev se dají použít starší šamotové cihly, magnezitové cihly z elektrických kamen, červené cihly či půdovky.
CIHLOVÉ SPORÁKY
Snad nejuniverzálnější věc ze všech individuálně stavěných topidel a geniální vynález. Posuďte sami. Sporák nejen že může být dominantním prvkem prostoru, ale třeba uvaří dobré jídlo, vodu na kávu, na mytí, a při použití teplotního výměníku ohřeje vodu do radiátoru.
Kuřátko, či vepřová pečeně chutná lépe než z elektrického či plynového sporáku. Pokud máme instalovanou i druhou (horní) troubu, můžeme zároveň péct buchty, nebo sušit bylinky či houby.
Sporák sice nedosahuje takové účinnosti jako kachlová kamna, ale i toto topidlo se dá postavit s dobrou akumulační schopností, a třeba i s vytápěným ležením pro několik osob.
Na uvaření oběda, či upečení čehokoliv stačí kopička i méně hodnotného suchého dřeva. Je vidět, že samotný název „sporák“ je velice výstižný.
FINSKÉ PECE
Ve Finsku, Švédsku, Kanadě nebo Spojených státech věc běžná, ale u nás téměř neznámá.
Tyto pece jsou stavěné jako ultratěžké, silně akumulační topidlo. Vzhledem k nízké teplotě pláště se tato topidla staví většinou velmi rozměrná. Použití těchto kamen do našich klimatických podmínek je lehce problematické a diskuze by vydala na samostatnou kapitolu.
Dle mého názoru je dobré pec odlehčit (tzn. částečně zmenšit tloušťku akumulační vrstvy), použít biotopeniště místo roštového systému, zmenšit přikládací dvířka či alespoň použít termoizolační dvojsklo. Zvýšíme tím spalovací teplotu, účinnost a dosáhneme rychlejšího prohřívání pláště.
Jako samostatný designový prvek jsou však tyto pece opravdu pecka.